PF 2009

Všem našim čtenářům přejeme veselé Vánoce a úspěšný rok 2009.

Hlavně



Petr a Martina

Sněhuláci

Dneska přišla první letošní sněhová bouře. Napadlo asi dvacet centimetrů a my jsme neodolali a postavili si sněhuláky :-)

New York

Poslední čtvrtek v listopadu slaví v USA den díkůvzdání. Je to jejich nejhlavnější svátek, celá země cestuje. My jsme sice v Kanadě žádný svátek neměli, ale vzali jsme si dva dny volna a vyrazili do New Yorku na výlet. Já jsem tam byl na díkůvzdání před třemi lety a New York byl zaplněn jen turisty.

Jako dopravní prostředek jsme zvolili osvědčenou značku Greyhound. Sice jsme zpočátku uvažovali i let, ale to by bylo mnohem dražší a ne o tolik rychlejší. Autobusem nám cesty trvala asi 13 hodin oběma směry. Jeli jsme to přes noc, tak se to dalo vydržet.

Přechod hranic do USA z Kanady to je jako průjezd skrz železnou oponu. Nemají tam speciální pruh pro autobusy, takže jsme nejprve museli čekat ve frontě na normální odbavení aut, během toho zkontrolovali řidiče a autobus. Všude jsou nainstalovány kamery a rentgeny. Po téhle kontrole nás řidič zavezl k budově celnice. Museli jsme si vzít všechny své věci z autobusu, s tím, že to co tam necháme bude zabaveno. Vyhnali nás ven do fronty, kde jsme čekali až na nás přijde řada. Přestože bylo jen kolem nuly, tak jsme klepali kosu. Jak to dělají, když je -20°C? Následovala procedura se snímáním otisků a vyptávání proč tam jedem. Pak si řekli o 6$ za osobu, jako poplatek za vstup do USA a šli jsme si pro věci, které jsme měli v kufru autobusu. S těma jsme ještě museli projít celnicí. Ptali se nás zda nevezem nějaké jídlo.

Pak už cesta probíhala v klidu až do New Yorku, kam jsme přijeli ráno v půl šesté. Trochu jsme se rozkoukali na autobusáku a jeli metrem do Brooklynu a odtud jsme šli přes Brooklynský most na Manhattan. To právě svítalo. Na mostě jsme míjeli mladý pár, kde mladík zrovna poklekl a požádal ji o ruku. Inu romantika jako z filmu, na díkůvzdání při východu slunce na Brooklynském mostě.
Z jižního cípu Manhattanu jsme se jeli podívat k Central parku, kde se na díkůvzdání koná slavný slavnostní průvod. Protože jsme se ale moc zdrželi tím mostem, tak se nám nepodařilo dostat se někam blíž. Tak jsme to celé sledovali z davu, nejlíp jsme viděli létací balóny. Taky jsme viděli mažoretky a kapely, ale ty až pozdějc u hlavní pošty, kde se fotily.

Pak následovala návštěva čínské čtvrti. Je to tam hrozně podobné vietnamským tržnicím, jen se tu prodává víc padělků. Když člověk jde kolem, tak k němu neustále přistupují obchodnícia nabízejí hodinky Rolex, kabelky a nejnovější DVD. Rolexy jako měl James Bond jsem mohl mít za 45$. Kabelky nabízí na obrázku, kdo projeví zájem je odveden do zákulisí, kde má nepřeberný výběr. DVDčka mají v kufrech, mají i to, co mělo premiéru v kině před týdnem. Co se mi tam hrozně líbilo jsou otevřené krámky se zeleninou nebo mořskými plody.

Po čínské čtvrti jsme se došli podívat na Ground Zero, místo kde stávala dvojčata. Díra tam pořád je, ale už jsou zhruba v úrovni země se stavbou nového mrakodrapu. Se setměním se New York vylidnil, všichni zasedli ke krocanovi. Celé odpoledne bylo vidět lidi, kteří nesli nějaké tácy s jídlem na party nebo aspoň kytky. My jsme se nechali vyvést na vrchol mrakodrapu v Rockefelerově Centru a viděli New York z výšky.


Bydleli jsme v jednom hostelu západně od Central Parku, který nabízel pokoj pro dva a koupelnu na chodbě.

Druhý den jsme si u stánku koupili kafe a bábovku a jiné dobroty a šli jsme se nasnídat do parku na západním břehu. Tady někde bydlel Jágr. Po snídaní jsme se ještě prošli k hrobce generála Granta a přes Columbijskou Universitu. Tady byl klid, jen běžci a pejskaři. Tenhle den patří k největším nákupním dnům v USA, letos to bylo tak drsný, že dav nedočkavých zákazníků ušlapal zaměstnance Walmartu, který jim šel otevřít dveře. To se stalo na Long Islandu, na něm taky leží části New Yorku.

Následovala návštěva OSN a výlet trajektem na Staten Island, další část New Yorku, na kterou jezdí z jižní špičky Manhattanu trajekt. Zajímavé je, že je to zadarmo. Jedete kousek od sochy svobody a máte krásný výhled na celý Manhattan a New Jersey. Protože hrozilo nebezpečí nějakých útoků, tak na byla zvýšená bezpečnostní opatření. Při vstupu do čekármy na trajekt procházíte mezi čidlama, která vypadají jako v obchodě. Všude postávají policisté jak v uniformách, tak i v civilu. Dokonce tu hlídali i se cvičenými psy. Když jsme nastupovali na trajekt, tak na horní palubě stáli policisté se samopaly. K tomu všemu se všude v metru i jinde ozývalo hlášení, že cokoli zvláštního máš hlásit. A taky že jakákoli zavazadla mohou být podrobena namátkové kontrole.

Po přistání na Staten Islandu jste vyzváni k opuštění lodi a když se chcete vrátit, tak musíte zase projít čekárnou. Tvrdí, že se máte vracet následující lodí, ale dá se to oběhnout rychle a jet zpátky tou samou.

Po Staten Islandu jsme se šli projít Central Parkem a potom jsme si již za tmy přešli Manhattanský most, to je most kousek od známého Brooklynského a je z něj nádherný výhled na panorama Manhattanu, kterému něco chybí. Tady jsme se cítili trochu nesví, protože jsme byli jediní, kteří šli přes most. Přes most jezdí neustále auta i metro, takže je tam hroznej hluk a celý se třese. Za celou doby šli proti nám asi tři lidi.


A pak následovala hlavní atrakce celého výletu do New Yorku návštěva muzikálu na Broadwayi. My jsme si vybrali Mamma Mia!, protože Hair nehráli. Tenhle muzikál hrají v divadle Winter Garden. Je to divadlo pro 1500 lidí. Hned z ulice, z Broadwaye, se jde do malého předsálí a pak hned do sálu. Východy ze sálu na druhé straně ústí přímo na sousední avenue.

Po divadle jsme se šli projít na Times Square a spát. Cestou jsme ještě viděli postávat dav před jedním divadlem, kde hrál nahý „Harry Potter“. Chvíli jsme tam postávali a pak ve vhodný okamžik vešli na ulici před celý dav a viděli „ho“. Byl to on. Akorát už se stihl oblíct...

Poslední den jsme ztrávili bloumáním po New Yorku a nějakým nakupováním. Tak jsme se zašli podívat na českou Národní budovu.

Cestou zpátky jsme museli zase projít přes hranice. Zajímalo nás zda nás pustí zpět do Kanady, protože nemáme vízum. Máme jen pracovní povolení. Ale bylo to bez problémů. Problémy jsou s dovozem věcí do Kanady. Ačkoliv mají USA, Kanada a Mexiko zónu volného obchodu NAFTA, tak pro normální lidi to neplatí. Pokud jedete do USA jen na výlet do 24h, tak si nesmíte zpátky nic přivézt. Teda smíte si přivézt, co chcete, ale zaplatíte z toho clo a daň. Když jste pryč aspoň 24h, tak si smíte přivézt bez daně něco do 50$. Takhle je to odstupňované až do maxima asi 400$ při pobytu delším než 1 týden.
Když jsme čekali ve frontě, tak jsme slyšeli, že se celníci ptají kolik toho, kdo veze. Jedna ženská jela s taškou z luxusního newyorkského krámu a prohlásila, že nic neveze, tak jí nechali všechno vyložit a ukázat účty. My jsme radši rovnou řekli, že máme něco za celkem asi 100$ a nechali nás jít. Vlastně jsme jako cizinci prošli úplně nejrychlejc a bez problémů.