Letos jsme se vypravili kempovat. Byl to sice risk, protože letos bylo jaro dřív než obvykle a hrozilo, že komáři a jiná bodavá havěť už bude v plné pohotovosti, ale naštěstí to nebylo tak hrozné. Zatím. Je to také tím, že je tu hrozné sucho.
Naším cílem byl provinciální park Awenda na špičce poloostrova v Georgian Bay, což je část Huronského jezera. Je to od nás z Peterborough asi 200 km, ale my jsme si přidali několik zajížděk. Prvním zastavením byl liftlock, hydraulické zdymadlo, v Kirkfieldu. Tohle zdymadlo je velmi podobné tomu v Peterborough, je také na stejném kanále, ale zvedá lodě o trochu níž. Ale zase je na nejvyšším bodě celého Trent – Severn kanálu. Bohužel jsme ho neviděli v provozu. Sobota totiž byla úplným začátkem plavební sezóny a tak tam zatím tam žádné lodě ochotné se zdýmnout nedorazily.
Druhou zajížďkou byla lodní železnice. Ta je také součástí Tren – Severn kanálu, ale v místech, kde se místo zdymadel rozhodli převážet lodě pomocí vagónu. Vagón vjede do vody, loď nad něj najede, je zachycena lany, aby se nemohla hnout a vagón se i s lodí vynoří z vody. Přejede přes vrchol skály a na druhé straně se zase ponoří do vody a loď se uvolní. Tentokrát jsme měli štěstí. Když jsme tam přijeli, tak zrovna převáželi jednu malou loď. A hned potom i dvě větší. V hlavní sezóně jich najednou vezou i pět nebo šest. Pro případ velkého zájmu tam mají i v záloze původní menší variantu.
Odtud jsme jeli do Honey Harbour. To je malý přístav v němž sídlí správa národního parku Georgian Bay Islands. Konec Georgian Bay je totiž tvořen hlavně ostrovy. Uvádí se, že je tam přes 30 tisíc ostrovů a ostrůvků. Pár z nich je v národním parku, trochu víc v provincionálním, ale většina slouží k rekreaci a jejich břehy jsou obklopeny chatami. Sem míří celé Toronto na víkendy a prázdniny. Honey Harbour je tedy jednou velkou marinou.
Ostatně to platí pro celé pobřeží Georgian Bay samé chaty a mariny.
Park Awenda je les a pláže. Kempy jsou od pláže vzdáleny asi dva kilometry. Hlavním důvodem jsou právě ti komáři a bobři. Na břehu je spousta bobřích hrází, které vytváří mokřady a líhniště komárů. Kempy jsou proto více na kopci a bylo tam komárů mnohem míň.
V neděli jsme se jeli projet na kole do městečka s nevyslovitelným jménem Penetanguishene. Jeli jsem po pobřežní silnici lemované chatami, z nichž mnohé byly víc paláce než chaty. Teda český pojem chata se hodil jen na pár srubů, všechno ostatní bylo velké jako běžný kanadský rodinný dům. Cestou zpátky jsme se ještě projeli lesem, protože v tomhle parku je možné jezdit na kole i po lesních cestách.
Když jsme se vrátili, tak v celém parku netekla voda. Na recepci nám řekli, že se na opravě pracuje a že by to mělo být hotovo do devíti večer. Tak jsme se radši šli vykoupat do ledového jezera.
V pondělí jsme se cestou zpátky stavili v rekonstruované vesnici Sainte-Marie among the Hurons, Svatá Máří mezi Hurony. Byla to francouzská jezuitská mise, která zde fungovala v letech 1639-1649. Byl to základ francouzského osídlení této části Ontaria. Tenhle francouzký vliv je zde patrný dodnes, většina nápisů je nejdřív ve francouzštině a teprve potom v angličtině.
V půli cesty domů jsme se ještě zastavili v malém městečku na oběd. V místní restauraci na hlavní třídě jsme si dali omeletu a hamburgra. Restaurace měla jejich typické menu buď snídaňové menu což jsou vajíčka, vafle, klobásky a smažené brambory nebo hamburger s hranolkami případně sýrem, ale to už je cheesburger.
Čtvrtek 3.6.
Ještě jedna poznámka k Viktoria Day víkendu: Během něho a deset dní před ním se nesmí ve většině provincionálních parků konzumovat alkohol. Nejen konzumovat, ale i vlastnit. Nesmíte ho mít ani v autě. Při registraci vám hned dají podepsat papír, že vás seznámili s tím zákazem.
Tenhle zákaz vyhlásili prý proto, že je tenhle víkend je začátkem letní sezóny a bylo běžné, že se pořádali různé divoké párty. Tak teď se párty pořádájí trochu později a normální člověk může zaplatit pokutu až 180$.
