pátek 5. září 2008

Algonquin park – Archay

Začátek září je v Kanadě a USA spojen s oslavou Svátku práce. Na tenhle třídenní víkend jsme vyrazili na poslední vícedenní turistickou stezku v Algonquinském parku, kterou jsme ještě neprošli. Tahle byla v oblasti zvané Archay na severovýchodním okraji parku.

Google našel nejkratší trasu 300km a odhadl dobu jízdy na 5 hodin. Zhruba v polovině najednou skončila asfaltová silnice a začala šotolina. To by nebylo nic divného, takové jsou silnice i v okolí Peterborough, jen jsme měli před sebou ještě 150 km. Po deseti kilometrech jsme naštěstí potkali pána, který stahoval dřevo. Toho jsme se zeptali, zda jsme tam, kde bychom měli být. Potvrdil nám to a řekl že další křižovatka je ještě asi za 10km. Tak jsme se neztratili a Google nelhal. Po deseti km byla křižovatka a další šotolinová silnice. Abyste měli představu, tak silnice na hájovnu je první třída v porovnání s tím po čem jsme jeli. Naštěstí to trvalo jen 25 km a pak už byl zase asfalt. Prostě jsme jen jeli zkratkou. Teda jen na hranice parku, tam byla cedule, že asfalt opět končí a k místu, kde začíná stezka je to 50km. Tak jsme se v autě dost nadrncali.

Takhle část parku je víc jehličnatá, jsou tu hlavně borovice. Žijí tu spousty veverek. Ty byly taky jediné, co jsme viděli. Hned jak jsme se registrovali u vstupu do parku, tak nás upozornili na přítomnost medvědů. Ty jsme neviděli a ani nás v noci naštěstí nenavštívili. Jediné zvíře, které jsme viděli, byla obrovská želva. Ale to byla taky náhoda. Před náma šla skupina Kanaďanů, kteří pořád všechno fotili. Právě když fotili z můstku potok, tak se v něm něco mihlo. Byla tam obrovská želva, která zrovna máchla ocasem. Jinak když se nehýbala, tak vypadala jako balvan. Když Kanaďani odešli, tak ji Martina opatrně nadzvedla a já vyfotil.

Tentokrát jsme před sebou neměli mnoho kilometrů, tak jsme si dělali různé zacházky. V neděli jsme kempovali poblíž High Fall. To je skupina několika vodopádů a vymletých kotlů. Většina lidí tam přijela po jezeře na kánoi. Pěšky šel málokdo. Na vodopády jsme se šli podívat i večer bez lidí a ráno za úsvitu. I když jsme tam byli úplně sami, tak jsme žádné velké zvíře neviděli.