Každý, kdo chce, žít v Kanadě déle než dva měsíce musí mít kanadský řidičák. To se netýká jen několika vybraných států, mezi nimiž Česká republika chybí. Takže nezbývá než sehnat kanadský, měl bych spíš psát ontárijský, to je správnější neboť každá provincie to má jinak.
Řidičák tu získáte postupně absolvováním třech kroků. První je test očí, koukáte do takovýho přístroje podobného dalekohledu i s brýlema a čtete, potom se z boku rozsvěcují různobarevná světýlka a vy musí periferně určovat odkud. Pak jdete psát test z pravidel. Za to zaplatíte 85CAD a hned získáte řidičské oprávnění skupiny G1. To vás opravňuje k řízení aut až do hmotnosti 11 tun. Ale jsou tu omezení – nesmíte jezdit mezi půlnocí a pátou ranní, pít před jízdou alkohol, jezdit na dálnice. Ale hlavně nesmíte jezdit sami, musí s vámi na sedadle spolujezdce stále být někdo, kdo má řidičák skupiny G, čili nejvyšší stupeň aspoň čtyři roky. A takhle jezdíte rok.
Po roce se můžete přihlásit na řidičský test, který je podmínkou udělení skupiny G2, v ní už můžete jezdit sami, ale pořád nesmíte pít a ještě něco, ale to si teď nepamatuju. Hlavně už smíte jezdit na dálnice a trénovat na nich. Protože po dalších 4 měsících můžete jít na tzv. G road test a po něm získat nejvyšší stupeň tedy G. Už můžete jezdit všude a s kým chcete a k tomu ještě mít v krvi až 0,8‰.
Získání řidičáku trvá nejméně rok a půl. Jsme tedy v koncích. Naštěstí je v podmínkách udělení řidičáku výjimka. Můžete podepsat prohlášení, že máte zkušenosti s řízením více jak rok a odpustí vám ten rok čekání. Můžete jít rovnou na test G2, ale pak musíte ještě půl roku čekat na G test. Nebo musíte předložit doklad o tom, že vaše řidičská zkušenost je delší než 3 roky a můžete jít na G test rovnou. Bohužel tenhle papír v Čechách nezískáte. Jak to udělat? Volal jsem na český konzulát do Toronta a tam my poradili, že by měl stačit oficiální překlad. Domluvil jsem se, že jim pošlu oskenovaný řidičáky a překlad a oni to úředně ověří. Bohužel to nakonec dopadlo tak, že jsme do Toronta jeli osobně. Aspoň jsme si udělali výlet.
Takže s papírem z ambasády s oficiálním razítkem jsem šli na úřad. Tam to naštěstí přijali, udělali nám testy očí a já jsem napsal test hned, Martina až za týden. Potom jsem se přihlásil na test G a zaplatil dalších 75CAD. Test se konal až 1. srpna, takže jsem jezdil tři týdny na černo. Já jsem sice hned po testu z pravidel dostal řidičák skupiny G1, ale s tím jsem si mohl akorát tak…, protože by se mnou musel být v autě pořád někdo s Gčkem.
