V pondělí ráno jsme z Montrealu vyrazili do Ottawy. Počasí nám ten den moc nepřálo, každou chvíli jsme se museli schovávat před deštěm. Jelikož ale Ottawa je hodně malá, tak se centrum během jednoho odpoledne dá v pohodě projít.
Docela zajímavé je, jak se Ottawa stala hlavním městem. Zlí jazykové totiž tvrdí, že královna Victorie prostě jen vzala špendlík, náhodně ho zabodla do mapy a řekla, tady bude hlavní město. Ottawa totiž v té době ležela in the middle of nowhere, slušně česky řečeno uprostřed lesů, kde lišky dávají dobrou noc. Pravdou ale asi bude, že výběr byl po zralé úvaze. Město totiž leží přesně tam, kam zasahují jak francouzské, tak anglické vlivy, dost daleko od amerických hranic, kde se v té době ještě dost mlátili a na pomezí horní a dolní Kanady.
Hlavními dvěma atrakcemi je Parliament Hill a Rideau Canal, který původně usnadňoval cestu mezi Ontarijským jezerem a mořem. Dneska slouží v létě vodákům (rozuměj vodákům na jachtách) a v zimě bruslařům. Přímo pod Parliament Hillem je kaskáda osmi zdymadel, která je zapsána do seznamu UNESCO.
Do parlamentních budov se dá jít zdarma na prohlídku, ale musíte si včas vyzvednout lístek. Je tam totiž omezený počet návštěvníků. Když jsme tam navečer po bouřce, kterou jsme proseděli pod mostem vedle zdymadel, dorazili, tak už byli lístky rozdané. Bez lístků je možné jít jen na věž (Peace Tower), odkud je výhled na město a do Memorial Chamber, kde je vystaveno několik knih, ve kterých jsou jména všech vojáků, kteří kdy padli za Kanadu. Každý den v 11 hodin tam vždy otočí stránky těch knih, tak aby každá stránka byla alespoň jednou za rok vystavena.
Potom jsme se ještě prošli kolem a sledovali přípravy na oslavy Canada Day.
Martina
