Větší mapa je zde: Rocky Mountains
29.srpna 2009
Hurá, konečně vyrážíme na západ! Pravý americký západ (a nadšení nám nezkazí fakt, že je to západ kanadský). Prvním ranním letem nás Air Canada přenesli do Calgary (jsou to všiváci, za cenu letenky Toronto-Calgary se dá pořídit Toronto-Evropa, kde člověk ještě navíc dostane dvakrát najíst, tady už nedávají nic), let trval 4 hodiny a přenesli jsme se o dvě časová pásma dál, takže s Evropou nás teď dělilo 8 hodin. První naše cesta vedla do půjčovny aut, kde jsme už měli zarezervovaný povoz. Přidělili nám malinkou suzuki swift, kam se vešel jeden baťoh do kufru a druhý na zadní sedadla. To se ale stejně brzo mělo změnit a oba baťohy putovaly na zadní sedadla, zatímco z kufru se stala cestovní spíž. Nejdříve jsme totiž museli do supermarketu, kde jsme nakoupili jídlo na dva týdny, protože jsme netušili, jaké budou šance něco později dokoupit. A udělali jsme dobře, protože kromě městečka Banff se nikde pořádně nakoupit nedalo. V krámě jsme strávili takřka tři hodiny, takhle dlouho jsem potraviny asi ještě nenakupovala… Pak jsme ještě dokoupili plynové bomby na vařič, protože ty do letadla nesmí. A pak už hurá – směr hory…
Calgary totiž leží na úplné placce, ačkoli do hor to mají zhruba 100 km. Ty se ale zvednou z naprosté roviny, takže když je zataženo, tak člověk do poslední chvíle netuší, že je před ním obrovské pohoří.
První naší zastávkou byl Banff National Park, kde jsme bydleli v jeho centru – městě Banff. Banff je město, které leží v největší nadmořské výšce v Kanadě a je obklopeno majestátními Mount Rundle, Sulphur Mountain a Cascade Mountain. Zároveň je to ale také jedna z nejoblíbenějších kanadských turistických destinací a podle toho to tam taky vypadá. Obrovské lyžařské středisko, golfové hřiště, značkovými obchody posetá hlavní třída, tisíce Japonců…
Takřka ve městě se nachází Tunnel Mountan, na kterou je poměrně snadná vycházka a zhruba za půl hodiny se dá vyjít na vrchol. To jsme si i sami vyzkoušeli a je odtud nádherný výhled na okolní hory i městečko. Jméno hora dostala podle toho, že Canadian Pacific Railway tu plánovali prorazit tunel a vést železnici horou. Od tohoto záměru upustili, ale hoře jméno zůstalo (původně měla poetičtější název Sleeping Buffalo Mountain).
S železnicí je ostatně spojena celá historie kanadského západu. Železnice tu byla budována relativně pozdě (během let 1870-1880), takže bílý přistěhovalci byli už dostatečně poučeni zkušenostmi z Ameriky, Nového Zélandu či Indie a věděli, že s domorodým obyvatelstvem je mnohem jednodušší obchodovat než bojovat. Takže osídlování tu proběhlo daleko klidněji a muži si např. velmi často brali za ženy domorodé indiánky. Samozřejmě tu kvetl obchod s kožešinami, po kterých byla v té době v Evropě obrovská poptávka. Mnoho z těch, kteří zde stavěli železnici, byli Číňané, kteří sem byli přivezeni a pracovali v hrozných podmínkách za minimální mzdu. Po dostavění železnice jich v Britské Columbii mnoho zůstalo, takže ve Victorii nebo Vancouveru je obrovská čínská komunita.
Canadian Pacific Railway také brzy pochopili, že železnice vede velmi atraktivním prostředím a hodně rychle toho využili. Oni byli ti, kteří jako první stavěli obrovské a luxusní hotely a přilákali tak do Rockies co nejvíce turistů. Navíc bylo mnohem jednodušší provozovat malý hotel s restaurací v horském sedle a udělat zde zastávku vlaku než tahat těžké jídelní vozy přes hory.
Martina
