úterý 13. října 2009

Algonquin - podzim 2009

Trochu přerušíme tok vzpomínek na Skalisté Hory, protože minuly víkend bylo opět po roce díkůvzdání. Zase jsme vyrazili na poslední letošní kempování do Algonquinského parku. Jako loni jsme spali v kempu u Rock Lake, ono už touhle dobou není z čeho vybírat, otevřeny jsou jen čtyři kempy a tenhle jediný je přímo u jezera. Pobyt jsem rezervoval a platil už v srpnu a bylo téměř vše obsazeno.

Letos jsme neměli tak teplo jako loni, ostatně téměř celý rok se tady teploty pohybují pod dlouhodobým průměrem. Ale sluníčko svítilo.

V sobotu jsme se byli podívat na dvou vyhlídkách. Jedna je hned u silnice a byli jsme tam i v létě. Na fotkách můžete porovnat, jak to tam vypadalo začátkem srpna.



Druhá vyhlídka byla na stezce, kterou jsme šli v létě 2007. Nešli jsme ji celou, jen jsme si udělali takovou smyčku.





Večer se spustil déšť a silný vítr, někdy po půlnoci to přestalo a vše se uklidnilo. S tím však přišel mráz, takže jsme ráno vstávali do -3°C. Všechno bylo pokryté jinovatkou. Naštěstí svítilo sluníčko. Po snídani jsme se šli podívat na vyhlídku, kde jsme ještě nebyli a potom ještě na tu, kde jsme byli i loni. Teď to bylo hlavně o chození lesem a užívání si barev.

Noc na pondělí byla ještě chladnější a ráno bylo -5°C. To už zamrzla i pitná voda v kempu, ale stejně to byl poslední den provozu, tak to nikomu nevadilo. Cestou domů jsme si ještě prošli dvě stezky, na kterých jsme ještě nebyli.

Teď už máme skoro všechno v Algonquinu prošlé. Je to sice obrovský park, ale přístupná je jen malá část kolem jediné silnice vedoucí skrz. V tuhle dobu je to tam fakt děsný, autobusy vyplivují Japonce a kanadští Číňani přijíždějí auty a tahle směsice dělá hrozný hluk a všude kolem sebe odhazuje odpadky. Když vidíte na parkovišti autobus, tak radši nezastavovat, protože z přírody stejně nic nebude :-(